REPORT

První Beat street se datuje teprve do roku 2005. Tato akce se tedy po poměrně krátké chvíli stala tradičním ukončením celé taneční sezóny. Zde bývají k vidění ti nejlepší z nejlepších, všichni tanečníci ze všech koutů naší republiky, ale i zástupci Slovenska. Nepřeberné množství disciplín zajišťuje vždy pěkný zážitek i pro diváka „netanečníka“. Zkrátka, ten který si nechá Beat street ujít, tak jako by nebyl. Ale to tak úplně nevystihuje ročník 2009.
 Možno je lépe podotknout, že tento report je psán z pohledu někoho, kdo svůj zájem upíral především k battle stage.
 Prvním překvapením letošního roku byla nemožnost propojit obě haly (starou a novou) sportovního areálu Vodova. Z důvodů přípravy nějakých karate nebo snad judo (???) závodů ve staré hale se muselo změnit místo pro battles. A tak byla přislíbena open air stage. To neznělo vůbec špatně do té doby, než to člověk viděl na vlastní oči. Když sem se ráno vzbudila a pohled z okna ničemu nenasvědčoval, že je květen, ale spíše dost rozpršený duben, tak mě pojal dosti silný vnitřní neklid. Při příjezdu na jedno z největších brněnských sportovišť se člověk ani nestačil divit, kolik lidí hledalo onu slíbenou venkovní battle stage a kolik vyděšených pohledů se pak objevilo, když každý zjistil, že pláštěnka i deštník jsou doma. Kryté podium, velké asi jako polovina průměrné tělocvičny, bylo nedaleko na basketbalovém hřišti. To by nebylo na škodu, kdyby nejeden tanečník nemusel co chvíli přebíhat z haly (kde od rána běžely hip hop formace a později streetdance dema) do počasí nepříznivého battle placu. No a o divácích ani nemluvě. Těch pár vychytralých deštníkem zajištěných návštěvníků si tam v poklidu postávalo, ale jich byla jen taková hrstka, že při prvních battlech 1 vs. 1 hawaye si tanečníci museli fandit sami sobě. Hold komu by nebylo příjemněji v kryté hale se sedadly. Nesmím opomenout ani to, že když už se někdo rozhodl trpět v dešti a chladu, tak pokud nevychytal místo přímo pod vyvýšeným pódiem, tak viděl maximálně tanečníkovu hlavu…ještě že se do odpoledne trochu vyjasnilo.
 Program, který souběžně běžel celý den na dvou místech zaráz se stal hlavním problémem – jak tanečníci, tak porotci se neustále přemisťovali. Mnoho tanečníků bylo z battlů vyškrtnuto, jelikož zrovna ve chvíli, kdy měli nastoupit do battlu, tančili formaci v hlavní hale. Na některé se čekalo, na některé ne a tak nabýval časový skluz… Jedná-li se ale o nominaci na velmi prestižní Street dance kemp, měla by být akce organizačně zvládnuta mnohem lépe, jde přece o to, kdo bude reprezentovat českou taneční scénu. A aby se porota měnila a vymýšlela v průběhu dne pro jednotlivé kategorie, tak to mě opravdu dostalo. Tak se stalo u poroty na break dance, a hype 3 vs. 3, porota na poppin byla myslím taky freestylovým kouskem.
 Teď by bylo asi nejlépe rozebrat jednu disciplínu za druhou…pokusím se to napsat v posloupnosti harmonogramu.
 Jako první na programu battlů byl 1 vs. 1 girls originálně maskované pod výraz hawaye. Do poroty usedli tito: Tess (Beat up), Adam Klempár (Alyaschca crew), Máka (BDS). Šlo se z dema, kde se po 40 sekundách střídalo asi 40 tanečnic. Z dem pak postupovala šestnáctka do battlu. No nebudu se nějak více rozepisovat, ale některé postupy byly velice zajímavým překvapením, nejen z dem ale i v jednotlivých battlech. Mezi největší favoritky z postupujících bych zmínila Zuzku z Respekt Us, Janča a Alča (Alyachca). Finále pak bylo mezi Jančou a Monic (BDS), vítězkou se stala Monča.  
 Dále byl na programu battle crew vs. crew street dance, kdy tři (nebo čtyři – další nedotaženost jak mohou postupovat tři, když se battle o 3. place nešel?) nejlepší skupiny mají postup na Street dance kemp batte of Europe. Stejně jako loni postupovalo 8 crew z exhibičních battlů. Do poroty usedli Fero Bodnár (BDS), Laydee a Adam (AC). Díky souběžnému programu hlavní haly a battle stage byli najednou z battlu škrtnuty dvě crew EX a Rappresent – to byl velice nemilý kousek, copak tyto skupiny mohou za to, že se chtějí zúčastnit více kategorií a k tomu si poctivě zaplatí startovné? HM! Do poslední čtyřky se doslali Beat Up Brno, B- Fresh, High Edition a Last minute. Právě poslední zmiňovaní si šli s nejčistším kontem pro vítězství. Last minute jde nehorázným tempem nahoru! Zvláštností byla i neúčast několika předních crew: nenastoupili The next movement, Alyaschca crew ani BDS nebo slovenští SDA.
 Poté následoval hype 3 vs. 3. Loni tato disciplina byla jednou z nejzábavnějších. Byla plná tanečních „pamětníků“, kteří na new jack swingu vyrostli. Letos těžko říct jestli vůbec mělo smysl tuto kategorii otevírat. 14 trojic z toho se vybíraly 4 do battlů. Už z exhibičních dem bylo jisté, kdo se stane vítězem, a to bez konkurence: Fíla a Tomáš (Last Minute) s podporou Davida Tichého (Danceholics).
 Další kategorií byl break dance crew vs. crew. Jedna z věcí, která každého napadla při pohledu na taneční podium, byla, jestlipak se bboys na podium vůbec vlezou – nešlo ani o šířku nebo délku, jakožto spíše o výšku. Ale nakonec to přeci jen zvládli. První kola jsem neměla možnost zhlédnout. Finálový battle se přesunul na později do velké haly, myslím, že pro diváky příjemná změna sledovat před finálem street dance demo breakový battle. V něm byli pražští Pentifull breakers a Hollywood stars z Přerova s pražskou výpomocí Survivals. Porota byla ve složení Siňor, Zdenál a Heno. Po 10 minutovém finále se porota neshodla tak se prodlužovalo o jeden vstup na stranu, a to přihrálo výhru Hollywoodům.
 Následující kategorie byla house dance 1 vs. 1. Porota se poskládala ze členů BDS: Deen, Andy a Wahe. Z dem postupovala osmička tanečníků. Vesměs to byly samé známé tváře. Avšak dva tanečníci byli překvapením: Fatr (Mighty shake) – prostě tančil opravdu v hudbě, jestli to byl house to nevím, ale bylo to v hudbě; druhým pak Miro (Danceholics) – velice čistý house s osobitým feelingem. Do finále se probojovali Tomáš (Last minute) a Mira (High edition). Celý house dance battle Mirovi neskutečně sedl a svými kousky překvapoval nejen diváky, ale i nás, kteří jeho taneční projev velice dobře známe. Opět i v této kategorii se museli seškrtat nějaká jména: tentokráte to přišlo na Elmera a Kristynu z Dynamiku.
 Po housu přišel na řadu poppin. Asi nejnabušenější battle dne. Poppinářů nikdy moc nebývá, ale o to jsou kvalitnější a stále se zlepšují. Bohužel jsem viděla pouze dema a ty teda byly!!! Mezi největší zabijáky prostě musím zmínit: Adam (Dance2xs), Wahe (BDS), Malej Nigg, Angel pop (Last minute) a T-boy (SDA). Battly sem prostě neviděla, ale z doslechu vím, že to byl prý největší nářez dne. Finále se stalo tzv. klubovou sebevraždou – Angel proti Malýmu Niggovi. Vítězem se stal Malej!
 Po poppinu následoval poslední battle na open air stagi – 1 vs. 1 new style boys. Ten sem také nezaznamenala takže uvedu jenom fakta. V poslední čtyřce byl Selli (BDS), Baky (Breakbeat), Malej Nigga (Last minute) a Igor (SDA). Právě poslední zmiňovaný se stal vítězem. Několik tanečníků nenastoupilo či se do battlu ani nakonec nepřihlásilo kvůli v hlavní hale paralelně běžícímu finále street dance dem.
 Top 10 týmu postoupilo do tohoto finále. Desítka byla vybrána po prvním kole z celkových 22 skupin. Tato disciplína byla opravdu vrcholem celého dne. Deset nejlepších skupin se prezentovalo se svým street dance demem tak, jak si myslí, že má demo vypadat. Některé skupiny užily nejrůznějších předmětů a kulis. Nejlepší by bylo rozepsat jednotlivé dema, bohužel už si u některých nepamatuji přené názvy:
Beat Up – Tajemství: jejich formace mají vždycky takovou atmosféru a děj, že z toho běhá člověku mráz po zádech. Beat up nastoupil ve své největší formě – tanec, který si s hudbou nádherně ladí a k tomu perfektní myšlenka/příběh. Beat up hlavně umí zakončit formaci v největším gradování. Dovolím si zmínit i jejich formaci Untittled v kategorii hip hop týmu, která má dle mne opravdu styl, na nic si nehraje.
Dynamic – Story of your body: velmi dobrá formace, pestrost stylů, které jsou velice technicky zvládnuté, vkusně vybrané oblečení. Formace měla náznak příběhu, který sem ale zaznamenala spíše ke konci formace. Ve zkratce Dynamici udělali něco, na co u nich nejsme až tak zvyklí, ale velice jim tento styl sedí.
Out Of Bounds: nevím opravdu nevím, co tím chtěl básník říci. Začátek byl Alanovým připomenutím loňské nemilé situace při vyhlašování známek. To sice bylo vtipné, ale asi tak pro 15 procent těch, kteří si tuto záležitost pamatují – jak říkáme u nás inside joke. Zvláštní byla rekvizita – několik (myslím osm) zrcadel. Na to jak složitě a dlouho je tam přiváželi, to byl takový jednoaktový štěk. Vychytávka byla sice nápaditá, ale nevyužita v celé její šíři a možnostech. Hlavně věc, kterou jsem opravdu nepochopila byl závěrečný lockin. Prostě tento styl v téhle skupině nebyl asi pochopen jako funky, což je docela zvláštní a pro mě špatně.
A-styl: formace, která mě ničím nijak ani nezaujala ani nepřekvapila.
Magic free group: jejich síla je v show. Nastoupili jako tradičně s mnoha rekvizitami (lavičky, židličky, popelnice). Bylo to myslím jediné z dem, kde se vedle sebe postavily všechny věkové kategorie. Demo postavené především na housu bylo takové jací Magici vždy bývají zábavné, barevné, živé.
Break Beat: asi poprvé sem u nich viděla formaci bez známých tváří Bakyho, Shortyho atd. Ale to nebylo nijak na škodu. Holky dokázaly postavit formaci i bez nich. Byla plná pomalých přesně do hudby stavěných vazeb a na druhé straně i wacku v nablýskaných elasťákách
T-bass – Escape: hezké tancování na zajímavou především instrumentální hudbu. Jediné, co pro mě bylo nevýhodou byla celková monotónnost, kterou bylo celé demo prosycené. Ani mi moc nesedla celková atmosféra, takové ponuré, šedé…
High edition – Židličkovaná: fomace, která se vymykala charakteru všech předchozích. Demo stavěné na house dance, lock a hype a wacku ve všech možných podobách. Hlavní vychytávkou bylo šest židliček na kolečkách, s kterými se opravdu pracovalo v celém demu. Bez příběhu bez myšlenky – prostě tanec.
BDS Academy – Voda: formace BDS jsou velice známé a člověk jejich rukopis pozná na hony daleko, ale tímhle opravdu překvapili. Nebylo jich ani málo ani moc, nebylo to ani dlouhé ani krátké – všechno akorát. Demo nemělo příběh, ale námět postavený na žbluňkání vody v hudbě, což měli ztvárněné několikrát a pokaždé jinak. Na toto demo se člověk musel koukat, nešlo odtrhnout oči. Mělo velice pozitivní náboj a šlo vidět, že tu radost, kterou z tance měli oni BDS, přenesly na všechno publikum.
 Verdikt však byl na porotě: 1. BDS 2. Beat Up 3. Dynamic. Musím uznat, že letos šla úroveň velice nahoru, ale to platí v případě především čtyř dem (BDS, Dynamic, Beat up, High edition), která vyčnívala, jak svým pojetím a chápání pojmu dema, tak i styly, který si pro to zvolila. Pro mě by byl jasný pouze vítěz a to BDS, pořadí zbylých výše zmíněných skupin bych opravdu nevěděla.
 Po demech následovala poslední beatstreet specialitka: King of beatstreet. Bohužel oproti předchozímu roku se této disciplíny zúčastnila pouze hrstka tanečníků. Opět se házelo kostkou a na každé straně byl jeden styl, úletem pak byla strana s nápisem DJ (to si mohl dj pustit, co ho napadlo – od klasických stylů až po experimentální elektro) a strana Michael Jackson. Do čtyčky se probojovali Elmer (Dynamic), Carlos (Magic free group), Trisha (Beat up OVA), Adam (Break beat). Finále pak bylo mezi Adamem a Trishou. Trisha vyhrála také díky své analogii Michael Jacksonových pohybů, kterými se poctivě připravila na všechnu jackson music.

 Beat street je za námi. Tak smíšené pocity jako letos jsem ještě nikdy neměla. Je mi jasné, že organizovat takovou velikou akci není jednoduché, ale předchozí roky nebyly nikdy tak problémové jako letos. Systém dvou vzdálených tanečních prostor by nebyl problém, kdyby mezi sebou více spolupracovaly. A tak se často ujalo pořekadlo, že levá ruka neví, co dělá pravá. Ještě, že některé skupiny drží natolik pohromadě, že se mezi sebou urychleně informovali v tom kde kdo má být a co dělat. Hold někteří takové štěstí neměli a jejich šance na prezentování svých tanečních schopností v demu či battlu propadla v zapomnění. Dalším překvapením byla i horentní suma startovného 200 Kč za každý battle (teda kromě jamů) a to odradilo nejednoho tanečníka. No jo tanečníkův život není procházka růžovým sadem.
  Především se nesmí zapomenout na Dj Pigga, který měl opět na starosti celou hudební produkci na všech battlech a který na venkovní stage prožil opravdu čtvero ročních období, ale to mu nebránilo vytahovat na tanečníky ty nejlepší hity. Také Luigi tradičně speakroval všechny battly a snažil se aspoň nějakým způsobem udržet diváky a tanečníky v naději, že se celý program stihne a zvládne. Letos to díky neustálému nahánění tanečníků opravdu neměl lehké.
 Jediným poselstvím do dalšího roku je tužba po zrušení všech karate či judo závodů ve staré hale a návrat tak ke starým dobrým časům. Tak to byl Beatstreet 2009.

Alinka Pralinka a kolektiv